Jak se liší zdanění přivýdělku z dohody nebo zkráceného úvazku?

Všichni daňoví poplatníci mají nárok na uplatnění základní daňové slevy na poplatníka. Žádnou daňovou slevu však nelze uplatnit dvakrát. Při práci pro dva zaměstnavatele současně je tak možné měsíční daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč uplatnit při výpočtu daně z příjmu pouze u jednoho zaměstnavatele. A to u toho, kde je podepsáno prohlášení k dani. Stejné pravidlo přitom platí i pro uplatnění dalších daňových slev, na které případně vzniká nárok, např. na studenta. Rovněž daňové zvýhodnění na děti je možné uplatnit pouze u zaměstnavatele, u kterého je podepsáno prohlášení k dani. Daňové zvýhodnění přitom může uplatnit pouze jeden z rodičů. Při nároku na více daňových slev a daňové zvýhodnění nelze některé daňové slevy uplatnit u jednoho zaměstnavatele a jiné daňové slevy u druhého zaměstnavatele.

• Kdy musejí studenti platit zdravotní pojištění a kdy nikoliv?
  

Přivýdělek na pracovní dohody

Prohlášení k dani může být podepsáno i při práci na dohodu o provedení práce. Když je měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, tak se neplatí sociální a zdravotní pojištění. Z měsíční odměny z dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč a méně a nepodepsaném prohlášení k dani, se odvádí srážková daň z příjmu. U měsíční odměny 10 001 Kč a více se daň z příjmu vypočítává ze superhrubé mzdy, tj. hrubé mzdy zvýšené o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (v souhrnu 34 %). U zaměstnance pracujícího pro zaměstnavatele na standardní pracovní smlouvu a dohodu o provedení práce současně, však nelze uplatnit u dohody srážkovou daň, neboť pro účely výpočtu zálohové daně z příjmu se příjmy ze závislé činnosti sečtou. Z dohody o pracovní činnosti se neplatí sociální a zdravotní pojištění, když je měsíční odměna 2 499 Kč a méně.

• Zdanění u dohody o provedení práce v praktických příkladech
  

Praktický příklad 1)

Paní Veselá pracuje na hlavní pracovní poměr pro prvního zaměstnavatele, u kterého má podepsáno prohlášení k dani. Paní Veselá si v měsíci květnu přivydělá na dohodu o provedení práce 9 000 Kč u druhého zaměstnavatele. Z dohody o provedení práce se paní Veselé neodvede sociální ani zdravotní pojištění, ale odvede se srážková daň ve výši 1 350 Kč. Čistá odměna z dohody o provedení práce bude činit 7 650 Kč (9 000 Kč – 1 350 Kč). Protože je paní Veselé sociální i zdravotní pojištění odvedeno z její mzdy u prvního zaměstnavatele, tak má paní Veselá vyřešen svůj pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny a současně má nárok na případné nemocenské dávky a dané období se jí hodnotí pro důchodové účely. Výši státního důchodu však ovlivní pouze výše mzdy u prvního zaměstnavatele.

Praktický příklad 2)

Student Kolouch si přivydělá v letních měsících na dohodu o provedení práce 15 000 Kč. U zaměstnavatele podepíše student Kolouch prohlášení k dani a doloží potvrzení o studiu a uplatní při výpočtu zálohová daně z příjmu slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč a slevu na studenta ve výši 335 Kč. Čistá měsíční odměna bude tedy 12 740 Kč. Z měsíční odměny je zaměstnavatelem studentovi Kolouchovi odvedeno sociální pojištění ve výši 975 Kč (15 000 Kč x 6,5 %), zdravotní pojištění ve výši 675 Kč (15 000 Kč x 4,5 %) a záloha na dani z příjmu ve výši 610 Kč (15 000 Kč x 1,34 x 15 % - sleva na poplatníka ve výši 2 070 Kč – sleva na studenta ve výši 335 Kč).

Praktický příklad 3)

Penzista Černý si od května do září bude přivydělávat na dohodu o provedení práce pro dva zaměstnavatele. U prvního zaměstnavatele bude mít měsíční odměnu 10 000 Kč a u druhého zaměstnavatele bude mít měsíční odměnu 6 000 Kč. U prvního zaměstnavatele podepíše pan Černý prohlášení k dani a uplatní daňovou slevu na poplatníka. Sociální a zdravotní pojištění se nebude odvádět ani z jedné měsíční odměny, neboť obě odměny jsou do limitu. Z důvodu uplatnění slevy na poplatníka bude čistá odměna obdržená na účet od prvního zaměstnavatele 10 000 Kč. Z odměny od druhého zaměstnavatele bude panu Černému sražena 15 % srážková daň ve výši 900 Kč (6 000 Kč x 15 %) a čistá odměna na účet bude tedy 5 100 Kč (6 000 Kč – 900 Kč). Na základě dohody o provedení práce je možné pro jednoho zaměstnavatele pracovat maximálně 300 hodin za rok, limit se však bude panu Černému u každého zaměstnavatele posuzovat zvlášť.

Zkrácený úvazek

Někteří zaměstnanci se mylně domnívají, že když si budou přivydělávat pro druhého zaměstnavatele na zkrácený úvazek, tak již nebudou z hrubé mzdy ze zkráceného úvazku odvádět sociální a zdravotní pojištění, když ho platí z hlavního pracovního poměru. Není tomu tak. Sociální i zdravotní pojištění se vypočítá standardním způsobem. Když je hrubou mzda ze zkráceného úvazu nižší než minimální mzda ve výši 11 000 Kč, tak se při výpočtu zdravotního pojištění neprovádí dopočet do minima, neboť je zdravotní pojištění alespoň v minimální výši zaplaceno z hlavního zaměstnání. Zdravotní pojištění se vypočítá ze skutečné hrubé mzdy. Mzdové účetní u druhého zaměstnavatele je však potřeba doručit potvrzení od hlavního zaměstnavatele, že zdravotní pojištění je měsíčně odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Daň z příjmu se počítá se superhrubé mzdy.

Praktický příklad 4)

Zaměstnanec Matošík pracuje na plný úvazek pro jednoho zaměstnavatele a na zkrácený úvazek (zejména o víkendech) pro druhého zaměstnavatele. Prohlášení k dani má zaměstnanec Matošík podepsáno u prvního zaměstnavatele. Hrubá mzda u zkráceného úvazku činí 10 000 Kč. Z hrubé mzdy je odvedena zálohová daň z příjmu ve výši 2 010 Kč (10 000 Kč x 1,34 x 15 %), sociální pojištění ve výši 650 Kč (6,5 % x 10 000 Kč) a zdravotní pojištění ve výši 450 Kč (4,5 % x 10 000 Kč). Čistá mzda obdržená na účet je tedy 6 890 Kč (10 000 Kč – 2 010 Kč – 650 Kč – 450 Kč).